Život je jako déšť...

5. září 2009 v 20:08 | Ráchell |  Úvahy
Miluji ten zvuk,šumění......
Když venku prší...a já sedím u okna,přemýšlím o /v tu chíli o mém nudném a osamoceném životě/ a dívám se na spousty kapek dešťové vody...je jich spousta..jako lidí...a já?já jsem jedna z těch spoustu kapek...téměř neviditelná...Cítím se oproti té veliké bouřce,oproti světu,oproti vesmítu tak maličká,jakobych nebyla..jakobych jen bloudila mezi lidmi a oni mě neviděli.Určitou dobu kapka padá sama ale jednou každá kapka dopadne...Kapky dopadají náhodně ale z každých kapek vznikne kaluž...do té mé patří Werika,Nechee-nka,atd.však vy víte...a potom mí dva neexistující přátelé ale ty rozebereme jindy.

Jenomže každou kaluží někdy někdo projde,či projede...kapky se roztříští a dopadnou do jiné kaluže,vytvoří menší a vlastní kaluž nebo jich bude pohromadě tak málo až se vypaří a poté spadnou na úplně jiném místě.Může se stát že jedna kapka se roztříští do nekolika kaluží-Každá část vašeho já bude patřit jinam....A tak vznikají nové kaluže,míchají se dohromady...Každou kaluž někdo někdy roztříští.

a o tom je ten život...

Komentáře

1 Katk@ Katk@ | Web | 5. září 2009 v 21:10 | Reagovat

Hezká úvaha. Mě napadají spíš úvahy typu: "proč má den 24 hodin a hodina 60 minut? Kdyby měl den 10 hodin a hodina sto minut, bylo by to mnohem jednodušší! (To by samozřejmě nemohla  hodina ani minuta zůstat stejně dlouhá.)" :D

2 lea lea | Web | 6. září 2009 v 8:47 | Reagovat

Což svědčí o tom,že kolektiv toho dokáže víc než jedinec ^ ^
Stejně jako je viditelnější kaluž,než kapka ^ ^
pěkná úvaha :)

3 neechee-nka neechee-nka | E-mail | Web | 6. září 2009 v 14:38 | Reagovat

Moc nadherne napsane..Hlavne s tim prvnim odstavcem jsi to trefila, po vetsinu casu si pripadam stejne.
Taky miluju dest. Kdyz prsi, to se vetsinou prochazim parkem, posloucham pisnicky a fotim. Je tam takovej klid bez tech lidi a muzu premyslet o vsem moznem. Zrovna predevcirem jsem zjistila, ze jsem nejstastnejsi, kdyz prsi. Taky jsem se z toho docela nachladila :)

Jsem moc rada, ze jsme spolu v kaluzi :)

4 Werika - sesterský blog :-) Werika - sesterský blog :-) | Web | 6. září 2009 v 16:07 | Reagovat

To je krásná úvaha... I já mám ráda déšť... ale tehdz se hodně projevijí Creela se Shailou a to mě potom napadají podobné věci jako tebe... Ale každá kapka je jiná, stejně jako každý člověk je originál... Záleží jenom na nás, jestli půjdeme vlastní cestou nebo se necháme ovlivňovat jako loutky...
Občas je tak kaluž maličká, skládající se třebas jen ze dvou lidí (to jsem zažila a bylo to... zvláštní... ale fajn), ale čím meší kaluž, tím blíž k sobě... dotyční mají... Velke kaluže jsou nehezké tím, že se vždy najde někdo, koho tam ostatní vlastně nechtějí...
Jsem ráda, že patříme do jedné kaluže a doufám, že to tak ještě dlouho vydrží...

5 Jessie Jessie | Web | 8. září 2009 v 20:34 | Reagovat

Myslím Katko, že máš obrovský talent, jak dokážeš najít jen v pouhopouhém pojmu tolik záhadností a přirovnání... Moc se mi to líbí :)

6 Zdebra Zdebra | Web | 10. září 2009 v 17:06 | Reagovat

Zajímavá, krásná a originální úvaha. Srovnání života s deštěm se mi líbí. Taky mám ráda, když prší a je bouřka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.